Mapa QUINATZIN (N° 11-12, Planche 1)
¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨
˙n quiynaçin ypanahçico tlaylotlaque // chimalpanecah ye matlacpoval xivitl // ypânhepoval xivitl ypan nônxivitl // a[x]cân
tehchotlalaçin ypân ˙n valaque // colhuaque quivaluique ˙n xinah//tlaoli yetl vauhtli chiyân toçan // ypotçal ypân yquitlalique ˙n xinac[h] // icmochiuh ynovatl ˙n xilotl q^n ye//vântin momiltique q^chipauizq^ // ˙ntlali q^n valvi[ca]que ˙n teovân // yn omic//que mo//tlatiaya
Mapa QUINATZIN (N° 11-12, Planche 2)
Extérieur gauche
aztaque[m]ecân
co[yoac]
tepe[pol]co
[¨¨¨pochco]
[ecatepec]
[coautlaçinco]
Extérieur haut
¨¨¨mahtlac tepetl ônca centlahtoloyân [on ¨¨¨huân yn onoc] tema [yecan]
[otiuacân tlahtoliyân]
[¨¨¨tlahtolo ¨¨¨]
[y¨¨¨ povual xivitl ôncaxtolomey tlacat neçavalpilçintli
[¨¨¨]
[vex]otla
[[co]vatlichân]
Extérieur droit
chi[mal]vacân
tepe[tla]oztoc
[chi]auhtla
[Tezonyocan]
[¨¨¨colmân]
tepechpân
chicunauhtla
Intérieur haut
[napovallatolli ôncân ¨¨¨ica ya ˙n ¨¨¨mihtoaya ymihte¨¨¨˙ntenançin quj ˙n ¨¨¨ tlatolli ˙n ¨¨¨ ¨¨¨]
ônpoval xivitl ônnahui tlahto neçavalpil[tzi]ntli
ônpoval xivitl omome ˙n tlahto neçavalcoyo[tzin]
yevatl ˙n teteq¨¨¨ co ˙n [¨¨¨moval] ˙n cactli ynitacatl ˙n chimali yni[chca]vipili
ôncân mopia chim[ali] ichcavipili
Intérieur gauche
¨¨¨
Intérieur droit
[ichcacauh]tin ôncân quichia ˙n tequiuh hueca yaoc yazque [acocaua] quivaltçacoa ava tepeva
Centre gauche
quetzalmamaliçîn
[quecholtecpânçin]
[motlatoca[zoma]]
[tecoyoçin]
teçoçomocçin
tlalolînçin
navecaçin
Centre droit
[tlahtolyaoçin]
[motolini totoli¨¨¨çin]
[cocopiçin]
[cuauhtlacuilotzin]
queçalpa˙nçin
techotlalaçin
Centre
[matlatepetl omey oncan tlahuin in in¨¨¨ xihuitl] (Aubin)
[matlatepetl omey oncan tlahuia in cenxihuitl] (Aubin)
navacatl [xivitl]
ynic vala neçavalcoyoçin ˙n tezcuco y[e] macuil poval xivitl ôncaxtolli
Intérieur bas
yn ocalaq tecpân ¨¨¨ tlapilia ¨¨¨ tlacotli
Mapa QUINATZIN (N° 396)
A
[az]capotzalco
ye macuilpoval // x[i]uitl ôncastolli // peuh yneçaval//coyotzin
B
cuauhtitlân
toltitlan
tenânyocân
C
colvacân
coyovacân
D
veveçin
ylamaçin
cênmacachimali // ˙nmexihcah
ah¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ ˙nmexicatl ˙nacolv¨ ˙ntepanecatl // ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ neppappan // ¨¨¨ oqui¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ ˙nntla¨¨¨
ynacolvaque
izca ic mi//qui q^ co¨//vihviteq^
conilvia izca notzmaca ˙n // tlatzonque ypân tocônna mi//q^z ˙n mexicatl ynacolva
˙n tepaneca
y noq^hto cuauhtli
ocelotl
E
tiânquizco te quimilana y ¨¨tec
izca ic // miqui
F
¨¨¨ ¨¨¨hacin laqui aço yovac a¨¨¨la // y oanoc
G
tecal¨¨¨ qui quetzali teocuitla tl coachtli // ¨¨¨ : ˙n ichtequi cochva ynoanoc
izca in miquih
H
tepilçin coali // hualapia
tepilçin tlahuelitoc // tlaxixima q^ cuiteo//cuitlatl qu[e]tzali
ic mi//qui¨¨¨
I
coauhcalcotetlaliloyân
J
tetlaximali // civatl ¨¨¨ // ¨¨¨
tetlaxima oq^chtli tlecuilova
¨¨¨ yotl ic // conatique
K
temo//¨¨¨htla
tetlaxinqui q^tetepachoa // tiânquizco
temohmo//tla
L
¨¨¨avalcoyotzin
tecutli
achcauhtli
¨¨¨
M
¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ ¨¨¨ // ¨¨¨ q^neçavalpilçintli
moteil¨¨¨
¨¨¨eilhuia
¨¨¨cati¨¨¨
N
¨¨¨
motlah¨¨¨ nequ¨¨¨ ¨¨¨ // itencopa neçavalpilçintli